REZERVACE O 100 000 KČ více, než požadoval majitel a to už se vyplatí :)

Stavební pozemek Plaňany

Nabízím k prodeji krásný vyvýšený pozemek o velikosti 998 m2 na okraji obce Plaňany, okr. kolín, který se nachází v Středočeském kraji. Tento pozemek je plně zasíťovaný a to elektřinou, vodou i městskou kanalizací a nabízí se včetně projektu na stavbu rodinného domu typu bungalov s terasou a dále s velkou hobby dílnou. Možnost úpravy projektu dle vašich přání přímo u projektanta. Technická dokumentace na vyžádání u makléře.

Odbor územního rozvoje povoluje na pozemku nízkopodlažní budovu - bungalov a zastavitelnost pozemku maximálně 35 %.

Plaňany jsou menším městem o počtu obyvatel 1926. V městě je veškerá občanská vybavenost, vlaková i autobusová zastávka. Plaňany leží mezi Kolínem a Prahou a nabízí tak skvělou dopravní dostupnost a přitom klid venkova. 

Plaňany jsou městys ležící v okrese Kolín asi 13 km západně od Kolína. Pod městys Plaňany správně patří vesnice Blinka, Hradenín a Poboří.

Plaňany je také název katastrálního území o rozloze 6,22 km².

Historie

První písemná zmínka o obci (nazývané také Plaňasy) je z roku 1222 jako majetek Holce z Plaňas (Holach de Planan), kastelána olomouckého, a roku 1226 bratra Sulislava (Golac castellanus Olomucensis et frater eius Zuezlav de Planan). Historie osídlení však sahá až do období bylanské kultury v 1. stol. př. Kristem a osada při soutoku Kouřimky s Výrovkou na staré trstěnické obchodní stezce existovala již v 10. století.

Narodil se tu a působil statkář a politik Alois Kryf (1865 -1912), poslanec zemského sněmu a Říšské rady. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Archeologické naleziště

• Sídliště a pohřebiště bylanské kultury - celkem devět bohatých hrobů bylanské kultury (po roce 750 př. n. l.) bylo odkryto na Plaňanských polích. Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem s nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu (bronzovými hřebíčky krásně zdobené dřevěné jho), jehož přítomnost v hrobě však nebyla prokázána, a součásti koňského postroje. V hrobě byly dále nalezeny nedokonale spálené kosti ženy a 21 keramických nádob. Hrob byl po pohřbu zavalen vrstvou kamenů. Pohřebiště prozkoumal v roce 1931 F. Dvořák, nálezy jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. V roce 1894 byl při stavbě sokolovny odkryt kostrový hrob v orientaci sever - jih s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. pol. 3. stol. př. n. l.: rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu v Praze.

• Sídliště "Plaňanského horizontu" doby germánské, které dalo pojmenování nejstaršímu chronologickému horizontu doby římské v Čechách, se nacházelo v místech někdejšího cukrovaru. V roce 1894 byla na jeho dvoře byla objevena velká, asi 1 metr hluboká obětní jáma. Na dně stály 4 velké nádoby, poháry plaňanského typu, zlomky dalších nádob a zvířecí kosti. V okolí byl pan nalezen další pohár plaňanského typu, kostrový hrob se stříbrnou sponou a poklad asi 25 římských bronzových mincí s ražbou Antonia Pia (141 n. l.) a Septima Severa (217 n. l.).

Památky v obci

Mírkovská tvrz ze 16. století před demolicí

• Tvrz - první zpráva o tvrzi pochází až z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Byla to jednopatrová budova ozdobená sgrafity, začleněná do celého hospodářského komplexu. Mírkové ze Solopysk dosáhli v roce 1572 povýšení Plaňan na městečko, kterému císař Maxmilián II. udělil i znak. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který již na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku. Přestože byly Plaňany opakovaně vojensky vypleněny, například Švédy v roce 1642, nebo postiženy požáry, jako v roce 1654, mírkovská tvrz tyto pohromy přežila a dochovala se po pozdějších úpravách na hospodářské účely, dodnes. Na konci září 2016 zastupitelstvo městyse ztratilo zájem o možnost rekonstrukce tvrze a jednomyslně schválilo vůli památku zdemolovat.

Kostel Zvěstování Panny Marie s dřevěnou zvonicí

• Kostel Zvěstování Panny Marie, do roku 1620 sv. Petra - Románský kostel postavený kolem roku 1168 se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. - 80. léta 14. století) spadá gotická přestavba kostela, při níž byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedený arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. V první třetině 18. století byl za vlády kněžny Marie Terezie Savojské barokně upraven interiér kostela, zejména byla nově sklenuta loď, a věž byla snížena o jedno patro (dnešní výška činí 38,5 metru). Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních formách rozšířena varhanní kruchta a prolomeny nové okenní otvory. Při úpravách v roce 1862 byla nově zastřešena věž, v roce 1880 byl opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Tato poslední oprava, jejíž snahou byla především obnova románského vzhledu, je dnes historiky hodnocena jako tvrdá a nesprávná. Ve věži jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Od roku 1910, kdy byl v sousedství postaven nový kostel sv. Jana Křtitele, byl kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral.

• Renesanční zvonice z roku 1587, postavená nákladem tehdejšího držitele Plaňan Šimona Mírka ze Solopysk. Zvonice byla opravena v roce 1886, kdy bylo spodní patro upraveno na márnici.

• Kostel sv. Jana Křtitele - pseudogotický kostel z let 1908-1913 vystavěný stavitelem Gabrielem z Prahy podle staršího plánu z roku 1901 od architekta Frant. Mikše. Kostel byl slavnostně vysvěcen 18. září 1913. Jelikož došlo při stavbě k použití nekvalitních materiálů zejména do základů stavby, v roce 1931 hrozil kostel sesutím. Proto byl v letech 1931-1932 opraven a původní strop nahrazen betonovou výztuží dle návrhu Frant. Kloknera. Znovu byl kostel opraven po požáru v roce 1953. Věž je vysoká 54 metry a vlivem jejího špatného založení se začala odchylovat již během stavby kostela. V roce 1932 činila odchylka vrcholku střechy od svislice 0,8 metru, v roce 1998 již 1 metr.[19]

Bývalá synagoga, dnes husitská modlitebna

• Modlitebna Československé církve husitské - bývalá synagoga z roku 1850, pro dnešní účely přestavěná v 1. polovině 20. století.[20]

• Děkanství - písemný doklad o místní faře pochází z roku 1302, ve 2. polovině 18. století byla přestavěna do dnešní podoby. V roce 1802 byla farnost povýšena na děkanství. V roce 2006 byla budova opuštěná a v dezolátním stavu.[21]

Dopravní síť

Městysem prochází silnice II/329 Křinec - Poděbrady - Pečky - Plaňany, kolem městyse vede silnice I/12 Praha - Kolín. Městys Plaňany leží na železniční trati 012 Pečky - Kouřim. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1882. Na území obce jsou železniční stanice Plaňany a železniční zastávka Plaňany zastávka.

Veřejná doprava 2011

V městysi měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendu 2 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.). Zastávku pro Plaňany měly tyto dálkové autobusové linky:

• Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s.),
• Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.),
• Polička-Čáslav-Praha (dopravce Zlatovánek s. r. o.),
• Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha (dopravce ICOM transport, a. s.).

Po železniční trati 012 jezdilo v pracovní dny 14 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.